Svět může být i jiný. Jak důležité je nebát se roztáhnout křídla.

Pablo Picasso

5. června 2007 v 13:57 |  Art
Vlastním jménem Pablo Ruiz y Picasso, (25.10.1881-8.4.1973), španělský malíř, grafik, sochař a keramik baskického původu. Od roku 1904 působil ve Francii. Jeden z nejvýznamnějších představitelů moderního výtvarného umění, tvůrce (spolu s G. Braquem) kubismu, aktivní účastník všech uměleckých revolucí 1. pol. 20. stol. Prošel bohatým a často překvapivým stylovým vývojem, neustálé vášnivé hledání výrazu a jeho rozhojňování bylo pro Picassa důležitější než sledování určité vývojové linie.
V expresionistickém tzv. modrém období (1902 - 04 nazváno podle základního barevného tónu) patrný vliv Toulouse-Lautreka. Zobrazoval sociální témata bídy, osamocenosti a smutku (Život, Skromný pokrm, Žena s vránou).
V tzv. růžovém období (1905-1906) se jeho výraz stal lyričtější, zobrazoval zejm. výjevy z cirkusového prostředí a akty (Harlekýnova rodina, Provazolezci se psem, Toaleta). V tzv. negerském období (1906-1907) byl inspirován černošskou plastikou, ale též obrazy P. Cézanna. Vyvrcholením této etapy je obraz Slečny v Avignonu,který geometrizací forem předznamenal kubismus, obdobně jako obrazy zátiší (1907-1908) a krajin (1907-1909) např. Továrna v Horta de Ebro).
V období tzv. analytického kubismu (1910 -1912) provedl spolu s G. Braquem destrukci plastického tvaru a jeho rozložení na plošné znaky poskládané vedle sebe (Podobizna Ambroise Vollarda, Žena v lenošce), v období syntetického kubismu (1913-1914) sestavoval ze základních plošných obrazových prvků kompozice, v nichž předměty opět nabývají celkové podoby (Zátiší s novinami, Láhev staré matolinové kořalky, Harlekýn). Často užíval techniku koláže.
V klasicistním období (1917 -1923) se vrátil k figurálnímu způsobu malby a k tradičním námětům (scénografie pro Ďagilevův Ruský balet, ilustrace Ovidiových Metamorfóz, Sedící harlekýn).
Po krátkém období romantismu (1923-1925), inspirovaném zejm. dramatickými výjevy z býčích zápasů (Tauromachie), ovlivněn surrealismem (Koupající se ženy na mořském břehu, Sen).
Po roce 1935 vstoupil do expresionistického období, jehož vyvrcholením je obraz Guernica (1937), vyjadřující hrůzu z nesmyslného válečného ničení.
Po roce 1945 obměňoval v nových variacích vlastní výrazové prostředky a osciloval mezi realismem, expresionismem a klasicismem. Zabýval se sochařstvím, keramikou a grafikou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama