Svět může být i jiný. Jak důležité je nebát se roztáhnout křídla.

Únor 2006

You Don't Know Me

28. února 2006 v 17:34 Storyteller
You give your hand to meThen you say hello
I can hardly speak
My heart is beating so
And anyone can tell
You think you know me well
But you don't know me No, you don't know the one
Who dreams of you at night
And longs to kiss your lips
And longs to hold you tight
Oh I'm just a friend
That's all I've ever been
'Cause you don't know me I never knew
The art of making love
Though my heart aches
With love for you
Afraid and shy
I've let my chance to go by
The chance that you might
Love me, too
You give your hand to me
And then you say good-bye
I watch you walk away
Beside the lucky guy
You'll never never know
The one who loves you so
Well, you don't know me You give your hand to me, baby
Then you say good-bye
I watch you walk away
Beside the lucky guy
No, no, you'll never ever know
The one who loves you so
Well, you don't know me

A je to tady

23. února 2006 v 17:29
Abych se přiznala už sem docela přestala doufat, že tentokrát budeme mít vůbec šanci na medali, ale naděje umírá poslední a naši hokejisti zase zabojovali a je to. Vyměnili brankáře (díky bohu) a začali KONEČNĚ pořádně hrát. Skvělě porazili slováky a teď je čeká Švédsko no...I když slováků mi potom bylo celkem líto, porazí úplně každýho a pak když o něo de tak prohrajou,ale co,pořád lepší oni než my.:-)No a rusáci porazili kanaďany, těch mi bylo ale opravdu líto.Sice taky nic moc nehráli,ale pořád lepší než ty hnusný rusáci, ale co se dá dělat. Snad ještě naše borce všichni uvidíme hrát v neděli večer a no radši to nebudu říkat, abych to ještě nezakřikla...:-)Všichni budeme držet palce a doufat, že to dobře dopadne, abysme se pak culili jako tady Jaroušek:-D

Kdo neskáče neni Čech

14. února 2006 v 19:37
Tak a je to tady...zejtra to už konečně vypukne.4 roky čekání a zejra už hrajeme náš první zápas s Německem, kterejm rozhodně napráskáme.jak jinak deutschákům hnusnejm.:-D...i kdyby sme to stejně nakonec nevyhráli,jo bude to škoda,ale stejně se mi líbí jak se dycky celej národ semkne a fandí a každej je hrdej na to,že je čech.je to sranda:-))Ale já jim věřim a tentokrát to určitě dobře dopadne. Dyť sou děsně nadupaný,s tou jejich sestavou z Rangers a Jardou a Haškem snad ani nejde prohrát, ne?:-)A navíc sme s Kanadou ve skupině,takže ta nás nemůže vyřadit.To už fakt nevim co víc by chtěli...:-DTakže držme všichni palce,dívejme se na hokej a pořádně skákejme!HOP HOP HOP!

Sexxy chlapi...

11. února 2006 v 14:43 | silvinka |  Sexy chlapi
Oki, oki udělala sem si radost a do galerie sem šoupla pár obrázků podle mě sexy chlapů...i když mam takovej pocit, že zdaleka tam nejsou všichni:-)) Tak se dyžtak klidně jukněte a enjoy it!:-DA navíc sem se pokusila i o jakousi anketu, takže klidně hlasujte...

Den sv. Valentýna

10. února 2006 v 21:04 | Silvinka
Zde bych jenom ráda vyjádřila svuj názor na tenhle den. Podle mě je den sv. Valentýna hrozná blbost a vymyslel ho jenom nějakej mazanej bussinessman. Vždyť o čem to vlastně je? Svátek zamilovaných? Den, kdy si lidé mají říkat jak moc se milujou? A proč by si to měli říkat jenom jeden den v roce a be po celej rok? Všichni nakupujou medvídky se srdíčkama, laciný cetky, bižu a růže(ketrý podle mě jsou neupřímný kytky, takový jakože ho prostě nic lepšího nenapadlo.Sou sice hezký, ale moc je nemusim). A navíc Valentýn jenom připomíná těm, co jsou sami, že jsou sami. Někdo se celej rok snaží nemyslet na to, že je sám. A na to, jak ho láska jeho života odkopla kvůli nějaký blondce/blonďákovi a pak.Bum. Příde sv Valentýn a cpou vám do hlavy, jak je krásný bejt zamilovanej a mít někoho, kdo miluje i vás a celej den pouští jenom slaďáky. Ke všemu vám ještě večer zavolá nadšená/ý kamarád/ka a povídá vám o své/m příteli/kyni, jak je dokonalý/a a jak dostala diamantový náhrdelník. (No, zas až tak asi ne, ale je to jeom nadsázka...i když nebylo by to špatný...:-) Zkrátka a dobře je den sv. Valentýna jenom komerční záležitost, možná že dřív to i mělo svý kouzlo, ale to se pod náplavou všech tgěch plyšáků s nápisem " I love You" naprosto vytratilo... Já vim, možná si říkáte, že sou to jenom zahořklý slova někoho, kdo nikoho nemá a možná máte i pravdu. Ale prostě bejt sám celkem suxs. Ale stejně si myslim, že i kdybych sama nebyla, tak svuj názor nezměnim a to je přeci dobře, ne?:-)

Sakra...

5. února 2006 v 19:18
Sakra, tak se mi ta barva nějak nepovedla...hmm...nevim proč. No ještě to budu muset vočekovat...třeba takovouhle růžovou...:-)) teda pokud jí uvidíte...

Nuda-zprávy-aštar

5. února 2006 v 19:12
Hmm...tak sem přemejšlela, co bych sem asi tak napsala, ale pravda je, že vlastně ani nevim co, protože muj tejden nebyl zrovna moc záživnej. Konečně sem se vyhrabala z nemoci (opět sem byla nemocná...), ale stejně sem nikam nemohla, "protože sem po nemoci tak abych přeci nenastydla",omg. No a teď koukam na zprávy a říkam si v jakym světě to sakra žijem a že muslimové si asi nikdy nedaj pokoj, panebože vždyť jsou to jenom blbý obrázky, který si dělaj srandu z Mohammeda, ale sou to pořád jenom obrázky. Jejich mentalitu ale asi nikdo nepochopí a jak tohle všechno skončí ví asi jenom Alláh a Hospodin a Bůh a Šivar a Aštar- no hlavně ten, pač přiletí a všecny nás spasí...:-))Jé, ale asi bych si z toho neměla dělat srandu nebo mi ještě někdo sejme na ulici. No, to byla zas myšlenka...asi se zase přestanu koukat na zprávy. Ale mohla bych pro změnu taky třeba napsat, jak sem v Tescu viděla faaakt nádhernýho kluka bo tak něco...lol...:-))No radši nic, asi změnim barvu písma tohohle článku, ať je to trochu veselý...:-)) Don´t worry be happy...

Soulmate???

2. února 2006 v 17:07 Me&myself
Tak já vám nevím...znáte ten pocit, když jste smutný a ani nevíte proč? Když máte pocit, že jste na celym světě sami, i když je kolem vás spousta lidí, ale vy víte, že ty s váma nezůstanou a stejně nakonec odejdou...nemyslim, že umřou, ale prostě odejdou a vy už je třeba nikdy neuvidíte.Měli jste taky pocit, že vám nikdo nerozumí, ale přitom jste byli naprosto přesvědčeni, že tam někde je nějakej člověk, kterej prožívá úplně to samý jako vy? Stačí jenom, abyste ho potkali a hned by vám bylo líp, ale co když ho nepotkáte? Co když je to vaše soulmate a vy jí nikdy nepotkáte? Někdo, kdo by naprosto rozumněl vaší duši a vám, ale přeci je tu pořád šance, že se potkáte. Stačí jenom doufat a věřit v to, a když něčemu budete opradu věřit, tak se to přeci opravdu musí stát, ne?A nebo můžete alespoň doufat...